Next: kapitola 3 Editor rovnic Up: část I Uživatelský návod Previous: kapitola 1 Úvod

Kapitola 2
Základy editace

V této kapitole popíšeme základní postupy přípravy dokumentů.

2.1 Sekce dokumentů

V předchozí kapitole jsme popsali, jak vytvořit nový dokument, a jak přidat hlavní sekce (části a kapitoly). Nyní popíšeme, jak dále strukturovat kapitoly zobrazené v okně editoru.

Jak dále uvidíme, mnoho příkazů může být aktivováno pomocí kontextového menu. Pokud chceme například přidat novou sekci do kapitoly, stiskneme pravé tlačítko myši v místě kde chceme novou sekci vytvořit. Zobrazí se kontextové menu podobné tomu na obr. 2.1.

Obr. 2.1 Vytvoření nové sekce pomocí kontextového menu

V horní části menu vidíme příkazy aplikovatelné na celý dokument. Dále následují příkazy vztahující se k aktuální části dokumentu, od nejkonkrétnější – aktuální odstavec, k nadřazenějším – aktuální kapitola. Pokud zvolíme poslední příkaz, do dokumentu je přidána nová sekce, viz obr. 2.2.

Obr. 2.2 Nová sekce byla vytvořena

Pokud zobrazíme kontextové menu ještě jednou, aktuální části dokumentu jsou už tři: aktuální odstavec (titulek sekce), sekce 1.1, a kapitola 1. Nyní můžeme například vytvořit sekci na stejné úrovni jako sekci 1.1, tedy sekci 1.2, nebo její podsekci, tedy sekci 1.1.1. Také můžeme aktuální sekci spojit s nadřazenou sekcí. Strukturu dokumentu můžete také měnit pouhým tažením objektů v Panelu lokální struktury dokumentu, zobrazeném v levé dolní části hlavního okna aplikace.

2.2 Přesouvání a kopírování objektů

Často potřebujeme přesouvat části dokumentu na jiné místo, nebo vytvářet kopie existujících částí. Editor nabízí dva způsoby přesunu a kopírování objektů. Buďto tradičním způsobem pomocí schránky, nebo přímou manipulací s objekty v Panelu lokální struktury dokumentu pomocí myši

2.2.1 Kopírování a přesouvání pomocí schránky

Způsob Copy & Paste neboli kopíruj a vlož je tradiční způsob kopírování a přesouvání objektů. Nejprve musíme označit materiál který chceme zkopírovat, buď tažením kurzoru myši přes část dokumentu, nebo pomocí šipek na klávesnici a současným držením klávesy Shift. Výběr je indikován změněnou barvou textu a pozadí vybraného textu. Je-li výběr proveden, můžeme vybranou část buď zkopírovat do schránky, stiskem kláves Ctrl–Insert, nebo ho vyjmout (zkopírovat do schránky, a zároveň vymazat výběr z dokumentu) stiskem Shift–Delete. Jakmile máme ve schránce nějaký obsah, můžeme ho vložit na zvolené místo stiskem Shift–Insert. Tímto způsobem můžeme vytvořit tolik kopií kolik potřebujeme.

2.2.2 Kopírování a přesouvání pomocí panelu struktury dokumentu

Alternativou k použití schránky je přímá manipulace s objekty v panelu struktury dokumentu. Tato metoda je vhodnější, pokud chceme přesouvat nebo kopírovat celé objekty jako jsou odstavce, tabulky, sekce apod. Přesunutí objektu lze provést tažením reprezentace objektu v panelu struktury dokumentu pomocí myši. Objekt můžeme přesunout vedle existujícího objektu, což je indikováno vodorovnou čarou nad nebo pod cílovým objektem. Případně lze objekt přesunout do existujícího objektu, například sekce, což je indikováno obdélníkem okolo cílového objektu.

2.3 Formátování odstavce

Při psaní odstavce lze na text aplikovat různé formátovací styly. To lze provést příslušnými tlačítky na panelu tlačítek: zapíná tučný text, kurzívu, strojopis, podtržený text, a přeškrtnutý text. Lze také použít odpovídající klávesové zkratky Ctrl+B, Ctrl+I, Ctrl+T, Ctrl+U a Ctrl+Shift+S. Pokud jste vybrali nějaký text, formátování je aplikováno na tento vybraný text. Pokud žádný výběr neexistuje, ale textový kurzor je uprostřed nějakého slova, formátování je aplikováno na toto slovo. Jinak není formátování aplikováno na žádný existující text, ale na text který teprve bude napsán. Pokud aplikujeme formátovací atribut na text který již tento atribut nese, je příslušný atribut vypnut.

Existují další speciální atributy, které lze aplikovat na text. Tlačítkem lze nastavit jazyk určité části textu, pokud je odlišný od jazyka ostatního textu. To může být užitečné pro zajištění správné funkce jazykově-závislých funkcí, jako je kontrola pravopisu nebo dělení slov. Tlačítko vytvoří heslo rejstříku, a vytvoří asociaci vybraného textu s tímto slovem, viz též sekci 6.1. Tlačítko zruší formátovací atributy ve vybraném textu.

2.4 Křížové odkazy

Pro vložení křížového odkazu, nebo také hypertextového odkazu, na číslovanou část dokumentu (sekci, tabulku, obrázek, rovnici apod.) použijte tlačítko , nebo stiskněte klávesy Ctrl-L. Zobrazí se okno Výběr cíle křížového odkazu, viz obr. 2.3.

Obr. 2.3 Okno Výběr cíle křížového odkazu

Po výběru cílového objektu, buď dvojitým kliknutím myši nebo stiskem klávesy Enter, je do dokumentu vložen křížový odkaz, ukazující na vybraný objekt. Odkaz zobrazuje text popisující cílový objekt, např. “kapitola 5” nebo “(3.2)”. Odkaz je propojen s cílovým objektem, takže pokud se číslování cílového objektu změní, text odkazu je automaticky opraven.

Křížový odkaz můžete také použít pro navigaci k cílovému objektu, kliknutím myší na odkaz. Pokud se nacházíte v editačním režimu, je třeba před stiskem podržet klávesu Ctrl, jinak je odkaz pouze vybrán pro editaci.

Pokud nám automaticky vytvořený text tvořící odkaz nevyhovuje, můžeme odkaz vybrat, a z kontextového menu vybrat příkaz Editovatelný. Po aplikaci příkazu lze text odkazu editovat, tedy změnit na libovolný text. Tento text však už nebude opraven, pokud se číslování cílového objektu změní.

Všimněte si, že text odkazu obsahuje, kromě čísla cílového objektu, také popis typu objektu, např. “kapitola 5”. To je vhodné zejména v případě, kdy je námi vytvořený dokument používán v různých kontextech, a typ objektu tedy v době přípravy dokumentu není znám. V závislosti na kontextu ve kterém je dokument použit to může být např. část, kapitola nebo sekce. Proto je lepší nevyplnit pevně daný název, ale nechat program ať ho vhodně doplní až v době, kdy je kontext znám. V češtině je však někdy potřeba text skloňovat, například “v kapitole 5”. V takovém případě můžeme buď vypnout volbu Přidat název cíle, čímž zajistíme, že křížový odkaz bude obsahovat pouze číslo cílového objektu, ale nikoli jeho jméno. Pak můžeme jméno, které již není součástí textu odkazu, před odkaz dopsat ručně. Druhá možnost je pomocí menu Morfologie vybrat vhodný mluvnický tvar jména, např. 4. pád.

Do dokumentu můžeme také vložit hypertextový odkaz na někakou externí stránku na Internetu definovanou její URL adresou. Pokud začneme psát adresu stránky, po vložení začátku adresy, např. http://, se psaný text automaticky změní na hypertextový odkaz, indikovaný zelenou barvou. Tento způsob je vhodný, pokud text odkazu je stejný jako jeho URL adresa. Pokud tomu tak není, můžeme napsat nejprve text odkazu, tento text vybrat, a stisknout tlačítko . Text se přemění na hypertextový odkaz, a jsme dotázání na příslušnou URL adresu. Adresa může být později změněna použitím příkazu Nastav URL kontextového menu.

2.5 Setting Properties of Objects

2.6 Seznamy

Editor nabízí čtyři typy seznamů: neuspořádané seznamy, uspořádané seznamy, popisné seznamy a TO-DO seznamy. Pro vložení prázdného seznamu určitého typu použijte příslušné tlačítko panelu tlačítek: , , nebo . Neuspořádaný seznam označuje své prvky pomocí různých značek. Uspořádaný seznam používá různé typy číslování (arabské číslice, římské číslice, písmena latinské nebo řecké abecedy, apod.) Položka popisného seznamu obsahuje hlavičku, sázenou tučně, následovanou její definicí. TO-DO seznamy označují položky buď prázdným políčkem, označujícím nedokončenou položku, nebo zaškrtnutým políčkem, označujícím dokončenou položku. Stav položky lze změnit kliknutím na její políčko.

Je-li kurzor na konci položky seznamu, lze za tuto položku přidat novou položku stiskem klávesy Enter. Rovněž lze použít kontextové menu: můžeme přidat prázdnou položku před nebo za aktuální položku.

2.7 Tabulky

Novou tabulku přidáme do dokumentu stiskem tlačítka nebo . První příkaz vloží tabulku s číslovaným titulkem, druhý příkaz vloží pouze tabulku. Pomocí druhé volby lze tabulky do sebe libovolně vnořovat. Vytvořená tabulka má implicitně jedinou buňku. Pokud chceme vytvořit tabulku obsahující více buněk, stiskneme tlačítko na panelu tlačítek, a tažením myši nastavíme požadovanou velikost.

Pro změnu struktury tabulky použijeme příslušný panel tlačítek. Tlačítka a použijeme pro vložení nového sloupce na pravý okraj tabulky, respektive nového řádku na spodek tabulky. Podobně tlačítka a použijeme pro vložení sloupce nebo řádku před nebo nad aktuální buňku. Tlačítka a slouží pro vymazání aktuálního sloupce nebo řádku.

Panel tlačítek také obsahuje příkazy pro manipulaci s aktuální buňkou. Tlačítka a slouží pro sloučení aktuální buňky s jejím pravým nebo spodním sousedem. Text v buňce může být zarovnán doleva (), centrován (), doprava (), podle desetinné tečky () nebo může být vyrovnaný (). Podobně lze zarovnávat vertikálně, a to nahoru (), doprostřed () nebo dolů ().

U tabulek lze definovat vlastnosti jejich rámečku. Implicitně tabulky nemají viditelný rámeček. V editačním režimu však rámeček je i tak zobrazen, ale pouze jako vizuální pomůcka. Rámeček tabulky lze definovat přiřazením tabulky do třídy, viz sekce 2.5. Například třída border definuje standardní rámeček tabulky.

Jednotlivé části rámečku tabulky lze předefinovat. Můžete zvolit jeden z předdefinovaných typů rámečku, nebo nadefinovat vámi požadované vlastnosti rámečku. Změna rámečku se provede stiskem tlačítka , a “obkreslením” požadované části rámečku pomocí myši. Požadovaný typ rámečku lze vybrat ze seznamu zobrazeného vedle tlačítka pro kreslení rámečku.